Britský strom

Vývoj započal v závodě Vickers-Armstrong roku 1935. Jeho výsledkem bylo malé dvoumístné vozidlo s nízkou korbou a malou odlévanou věží, ve které byla zabudována jediná zbraň -kulomet Vickers ráže .303 (7,7 mm) nebo .50 (12,7 mm). Matilda využívala mnoho součástí z jiných vozidel: motor Ford V8, převodovku Fordson, mechanismus řízení podobný, jako u lehkých tanků Vickers, odpružení adaptované z dělostřeleckého tahače Mk.IV Dragon.

Ačkoliv korba i věž byly dobře chráněny proti tehdejším protitankovým zbraním, pásy a pojezdové ústrojí byly úplně odkryty a velmi zranitelné.

Prvních 60 kusů bylo zadáno do výroby v dubnu 1937 a produkce běžela až do srpna 1940. Celkem bylo vyrobeno 140 tanků, některé z nich s kulometem Vickers větší ráže .50 namísto standardní .303.

Těžký tank vyzbrojený pouhým kulometem zřetelně zobrazuje neujasněnost koncepce tankového vojska v tomto období. Tanky Matilda I se v počtu 55 kusů zúčastnily spolu s Matildami II bojů ve Francii roku 1940 jako součást výzbroje Britského expedičního sboru. Podílely se na obraně a protiútoku u Arrasu v květnu 1940. Při evakuaci z Francie byly všechny Matildy Britského expedičního sboru zanechány na pevnině. Zbylé tanky Matilda I ve Velké Británii byly poté staženy k výcvikovým účelům.

Podle Angličanů měl být pěchotní tank postavený jako pohyblivý bunkr, tzn. silně pancéřovaný a dostatečně vyzbrojený proti pěchotě. Matilda měla na nejsilnějších místech 65 mm tlustýpancíř (pro srovnání, soudobé verze Panzer III a Panzer IV měly pancíř na nejchráněnějších místech 30 mm silný^[1]), který činil německým tankům, lehkým protitankovým dělům a pěchotním protitankovým zbraním značné problémy, ale Matilda nemohla německé tanky ani škrábnout, jelikož její primární a jedinou zbraní byl 7,7 mm kulomet.

Dvoumístná Matilda se svými 11,2 tunami dosahovala rychlosti 13 km/h, protože stačilo aby byl rychlý jako pěchota. Matilda byla jako podpora pěchoty v pěchotním boji výborná, ale jinak byla již v roce 1940 zastaralá, a tak Němci opuštěné Matildy nechávali prostě ležet, než aby je použili stejně jako francouzské a československé tanky. Nízká rychlost jí znemožňovala ústup před obrněnou technikou protivníka, kterou mohla její slabá výzbroj ohrozit jen stěží. Nepříjemná byla i velká zranitelnost pásů. Mnohem úspěšnější byla její nástupkyně, Matilda Mk II.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Matilda_Mk_I

První bojové nasazení tohoto tanku se uskutečnilo na severoafrickém bojišti v listopadu 1941 v rámci operace Crusader. Postupně nahrazoval ve výzbroji předchozí typ pěchotního tanku Matilda II. Byl široce používán v průběhu bojů v Severní Africe, kde si získal oblíbenost pro svou spolehlivost a dobrou pancéřovou ochranu. Společným nedostatkem všech britských tanků tohoto období byl nevyhovující dvouliberní kanón (2-pdr OQF) ráže 40 mm, který neumožňoval palbu tříštivo-trhavým střelivem a postupně přestávala dostačovat i jeho průbojnost proti nepřátelským tankům. Z důvodu malých rozměrů věže byla otázka přezbrojení na výkonnější kanón poměrně těžko řešitelná. Ačkoliv byly později vyvinuty verze s kanónem ráže 57 mm (6-pdr OQF) a 75 mm (OQF 75 mm), v tom čase už byly k dispozici v dostatečných počtech dokonalejší tanky. Další nevýhodou byla pouze dvoumístná věž. Třímístná věž s místem pro nabíječe byla použita pouze u některých verzí s dvouliberním kanónem, u dalších verzí s výkonnějšími kanóny byl nabíječ opět zrušen. Do roku 1944 byl Valentine u bojových jednotek na evropském bojišti postupně nahrazen novými typy tanků, hlavně pěchotním tankem Churchill a středním tankem M4 Sherman. Nadálněvýchodním bojišti byl v omezeném počtu nasazen až do konce války v létě 1945.

V Sovětském svazu byl Valentine v použití od bitvy o Moskvu v roce 1941 až do konce války. Byl nasazen hlavně na jižní frontě.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Valentine_Mk_III

Technický popis verze Mk IV Churchill IV

Churchill Crocodile - plamenometný typ

• typ: pěchotní tank
• posádka: 5 členů (velitel, střelec, nabíječ, řidič, radista)
• výzbroj: 6liberní kanón FQ ráže 57 mm s drážkovanou hlavní; koaxiální kulomet Besa ráže 7,92 mm; kulomet Besa ráže 7,92 mm v čelním pancíři a lehký kulomet Bren ráže 7,7 mm, který bylo možné upevnit na věž; granátomet
• munice: 84 nábojů do kanónu; 9 450 do kulometů Besa; 600 do kulometu Bren; 30 granátů
• pancéřování: odlévaný a sešroubovaný pancíř s proměnlivou tloušťkou od 16 do 102 mm
• motor: benzínový Bedford 2krát 6 válců o výkonu 350 HP při 2200 ot/min uložený v zadní části tanku, nádrž na 682 litrů paliva; převodovka Merritt-Brown 4 stupně vpřed a 1 vzad
• podvozek: hnací zadní kolo, přední kolo napínací; pojezd na 11 nezávisle zavěšených malých kolečkách na každé straně
• bojová hmotnost: 39,6 t
• rozměry: délka 767 cm, šířka 325 cm, výška 249 cm
• poměr výkon/váha: 8,8 HP/t
• tlak na zem: 13,1 psi
• maximální rychlost: 24 km/h na silnici; 13 km/h v terénu (po zesílení pancíře v terénu ;jen 10 km/h)
• překonávání překážek: brod hluboký 1 m; kolmá stěna 75 cm; zákop široký 2,9 m; stoupání 58 %
• dojezd: 195 km na silnici s přídavnými nádržemi na 150 l paliva; v terénu
• výrobce: Leyland, Newton Chambers, Metro-Cammell a další výrobci různých komponentů
• produkce: v letech 1942 - 1943 vyrobeno 1 622 verzí Mk IV Churchill; od června 1941 do října 1945 vyrobeno 5 640 všech verzí tanku Churchill

V roce 1934 vznikl u britské společnosti Vickers prototyp nového tanku, který byl označován nejprve jako střední, od roku 1937, kdy byla zahájena jeho sériová výroba, jako Cruiser tankMk. I. Jeho označení má návaznost na britskou předválečnou bojovou doktrínu, podle níž měla mít armáda jednak pěchotní tanky (Infantry tanks), jednak tanky lehké (Light tanks), atanky bitevní (Cruiser tanks). Lehké tanky byly určeny pro průzkum bojiště, cruisery pro jeho opanování a pěchotní tanky pro podporu útočící pěchoty.

Tank Cruiser Mk. I. nebyl žádný technický a technologický zázrak. Jeho korba byla špatně tvarovaná, měla značné množství tzv. lapačů střel, pancéřové pláty byly spojovány nýty. Motortanku byl uložen v zadní části stroje. Zpočátku sloužil k pohonu automobilový motor Rolls Royce, který byl velice nedostatečný výkon zaměněn za motor A.E.C. A179 o výkonu 150 hp. Podvozek sestával z dvojice hnacího kola vzadu, šesti pojezdových kol, napínacího kola vpředu a tří napínacích kladek. Pojezdová kola byla uchycena po třech, vypružena byla pomocí vinutých pružin a hydraulických tlumičů. Podvozek rychlého tanku Mk.I byl poměrně kvalitní a stal se později základem pro podvozeky dalších typů. Prostor řidiče se nacházel neobvykle ve středu vozidla, po jeho stranách se nacházely dvě věžičky, v kterých byly uloženy kulomety Vickers ráže 7,69mm. V střední části korby byla jako u prvního britského tanku uložena hydraulicky ovládaná věž. Hlavní výzbrojí byl protitankový kanón OQF ráže 40mm (2 pdr) s kterým byl spřažen koaxiální kulomet Vickers ráže 7,69mm. Celkem bylo vyrobeno 125 tanků typu Mk I.

Cruisery Mk.I byly nasazen na počátku války ve Francii, kde byly všechny zničeny nebo ukořistěny. Nasazeny byly i v severní Africe, kde byly též absolutně neúspěšné.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Cruiser_Mk_I

V roce 1936 byly do Velké Británie zakoupeny dva tanky typu Christie, přičemž jejich koncepce a zejména podvozek byly na tehdejší dobu revoluční. O dva roky později začala společnost Nuffield vyrábět nový rychlý tank, jenž byl založen na podvozku Christie, který opustil tradiční koncepci napínacích kladek a sestával z pojezdových kol o velkém průměru. Korba Christieho tanku byla dvouplášťová, mezi jednotlivými plášti bylo uloženo vypružení jednotlivých kol tanku, díky čemuž byl tank rychlý a jízda v terénu byla klidná. Stejná koncepce byla přijata i v Sovětském svazu, ze které se odvíjela výroba tanků řady BT, později i legendární tank T-34.

Cruiser Tank Mk.III převzal z Christieho tanku vynikající podvozek, avšak korba tanku zůstala hranatá a byla plná pastí na granáty. Navíc pancéřování bylo spojováno nýty, což nebylo pro pasivní ochranu tanku dobré. V zadní části korby se nacházel upravený motor Liberty o solidním výkonu 340 hp. Podvozek typu Christie sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, čtyřech pojezdových kol a hnacího kola vzadu. Články pásů však byly zhotoveny mnohem kratší, než tomu bylo u tanků s Christieho podvozkem typické. Na korbě byla posazena věž, která byla montována na tanky Cruiser Mk I, která se lišila pouze instalací kopule velitele. Celkem bylo vyrobeno 65 kusů tanku Cruiser Mk.III.

Cruisery Mk.III byly nasazeny na počátku 2. světové války ve Francii, později byly používány v severní Africe. V roce 1941 byly vyřazeny pro příliš slabé pancéřování a velkou mechanickou nespolehlivost.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Cruiser_Mk_III

V roce 1939 začal ve Velké Británii vývoj nového tanku, jehož koncepce by vycházela z předchozích typů Cruiser Mk III a Cruiser Mk IV. První prototyp vyjel roku 1940 a hned se u něj projevily problémy s přehříváním motoru. Na druhé straně měl stroj nízkou siluetu a dosahoval vysokou rychlost. Covenanter měl dobrý podvozek Christie, ovšem s úzkými pásy, takže často zapadal. Tank se dostal do výzbroje dříve, než mohly proběhnout řádné zkoušky. I když byly u dalších obměn řešeny problémy s chlazením, nepodařilo se tento závažný nedostatek nikdy odstranit. Pro své nedostatky byly tyto stroje používány víceméně jako cvičné nebo podpůrné. Celkem bylo vyrobeno 1 771 tanků "Covenanter".

Covenanter byl prvním britským tankem, jemuž bylo přiděleno oficiální pojmenování.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Covenanter

Technický popis Cruiser Tank Mk VIII Cromwell[editovat | editovat zdroj]

• typ: střední tank (v britské koncepci křižníkový/pěchotní tank)^{[zdroj?]Dané kategorie vozidel se vzájemně vylučují.}
• osádka: 5 členů (řidič; pomocník obsluhující kulomet v čelním pancíři; střelec; nabíječ; velitel tanku)
• výzbroj: kanón bez stabilizace ráže 75 mm L/51 s drážkovanou hlavní, úsťová rychlost 619 m/s nebo houfnice ráže 95mm L/22,8 popřípadě kanon OQF 6 pounder L/56; koaxiální kulomet Besa ráže 7,92 mm, v čelním pancíři kulomet Besa ráže 7,92 mm; granátomet 50,8 mm.
• munice: protipancéřová: 32ks, tříštivo-trhavá: 24ks, dýmová: 8ks; 22ks schránek s pásy po 225ks nábojích; 24-30ks dýmových a tříštivých granátů; 6 zásobníků po 100 nábojích; 13 zásobníků po 32 nábojích; 6ks červených, 6ks zelených a 6ks osvětlovacích raket
• výzbroj vezená uvnitř tanku: kulomet Bren 303.british (7,7 mm); samopal Sten Mk. II (III); signální pistole Mk.I (II,III,IV,V); ruční granáty
• pancéřování: zpočátku kompozitní, později svařované pancéřování; korba 32-76 mm (Cromwell VII i až 101 mm); věž 57-76 mm (strop korby a věže 20 mm)
• motor: zážehový dvanáctiválec Rolls-Royce Meteor (odvozený z letecké pohonné jednotky Rolls-Royce Merlin) o výkonu 600 hp (447 kW)
• nádrž: 527 litrů benzínu
• podvozek: zdokonalený americký systém Christie, napínací kola vpředu, pět velkých pojezdových kol na každé straně, hnací kola vzadu
• hmotnost: 27,9 t
• nejvyšší rychlost na silnici 64 km/h (38 mil/h), později s širšími pásy 55 km/h
• dojezd na silnici 275 km (170 mil),; v terénu 128 km (80 mil)
• spotřeba paliva: na silnici 280-420 litrů /l00km, v terénu: 420-560 litrů/l00km
• spotřeba oleje: 6 litrů na l00km
• brodění 1,2 m; svislá překážka 0,9 m; příkop 2,3 m
• rozměry: celková délka s kanónem vpředu 6,42 m; šířka 3,048 m; výška 2,51 m
• produkce: 1944-1950

Země původu	Spojené království
Historie výroby
Výrobce	Birmingham Railway Carriage and Wagon Company, Ltd.
Vyrobeno kusů	200
Základní charakteristika
Posádka	5
Délka	8,15 m
Šířka	2,91 m
Výška	2,78 m
Hmotnost	33 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	10 - 102 mm mm
Hlavní zbraň	kanón Ordnance QF 17 pounderráže 76,2 mm
Sekundární zbraně	kulomet Besa ráže 7,92 mm[zdroj?], koaxiální kulometBrowning
Pohon a pohyb
Pohon	Rolls-Royce Meteor 600 hp
Odpružení	podvozek Christie
Max. rychlost	52 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost	18,2 hp/tunu
Dojezd	260 km

Britský tank Challenger (anglicky Tank, Cruiser, Mk. VIII, Challenger (A30)) vznikl na základě požadavku vybavit tank Cromwell sedmnáctiliberním kanónem. Vzhledem k poměrné robustnosti kanónu nebyla možná jeho instalace v tomto typu bez velkých úprav konstrukce. Proto došlo k prodloužení korby a jejímu rozšíření v prostoru ložiska věže. Delší korba si vyžádala přidání dalšího páru pojezdových kol, čímž se ale výrazně zhoršila ovladatelnost a manévrovatelnost tanku.

Na korbě byla posazena rozměrná věž, ve které byl lafetován kanón OQF ráže 76,2mm (17 pdr) spolu s kulometem Browning. S instalací těžké věže výrazně stoupla hmotnost tanku, což spolu se zvýšeným těžištěm a delší korbou značně zhoršilo jízdní vlastnosti.^[zdroj?] I v prodloužené korbě bylo příliš málo místa na uskladnění munice a proto byl pro získání většího prostoru z korby často odstraňován kulomet Besa. Vpředu korby se nacházel řidič, dále v korbě pak první nabíječ, který podával těžkou munici svému kolegovi do věže. Celkem bylo v letech 1943 až 1944 vyrobeno 200 kusů tanku Challenger.

Tyto tanky se v Evropě dočkaly minimálního nasazení, v bojích na západní frontě používala 22 kusů i Československá samostatná obrněná brigáda, která s nimi v květnu roku 1945dorazila do Československa. Československá armáda je vyřadila z aktivní služby v roce 1951, a v roce 1959 byly poslední skladované kusy sešrotovány.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Mk_VIII_Challenger